Chammurapiho zákoník | Flickr: HEN-Magonza CC-BA SA 2.0 Chammurapiho zákoník (1754 př. n. l.)
Chammurapiho zákoník je jednou z nejstarších dochovaných sbírek zákonů na světě, vzniklou za vlády babylonského krále Chammurapiho v 18. století př. n. l. Tvoří ji řada zákonů a trestů vyrytých do kamenného monolitu, které upravují různé oblasti babylonského práva. Chammurapiho zákoník je slavný zásadou ‘oko za oko, zub za zub’, která představuje princip odplaty a rovnováhy v soudnictví.
Lamassu (strážní postava) | Wiki Commons: Marie-Lan Nguyen CC-BY SA 2.0 Sargonův palác (8. století př. n. l.)
Vnitřní nádvoří Chorsabadu ukazuje pozůstatky obrovského města, které bylo postaveno za méně než deset let na konci 8. století př. n. l. Oblast dnešního Iráku tehdy patřila k mocné Asyrské říši. Král Sargon II. nechal vybudovat nové hlavní město v Chorsabadu u Mosulu, ale po smrti svého zakladatele město o status hlavního města přišlo. Sochy, které vidíš v Louvru, měly chránit palác a představovaly to nejlepší ze světa: lidskou hlavu, tělo býka a orlí křídla. Gilgameš, který tu drží lvíče jako kočku, byl považován za nejsilnějšího muže světa.
Socha z Ain Ghazalu (7000 př. n. l.)
Tato socha je stará více než 9000 let. Je těžké si představit, co se na Zemi dělo před dobou kamennou. Tato socha pochází právě z té doby. Je to jednoduchý plochý výtvor se senem pod ztvrdlým bahnem. Nemáme o ní žádné informace, protože tehdy ještě neexistovala žádná forma písma. Nevíme, co socha představuje ani co měla sdělovat.
Středověká pevnost (1200 n. l.)
Louvre byl zčásti postaven nad pařížskou pevností, která tu stála ve středověku. Původně se kameny ze starých budov znovu používaly na nové stavby nebo mosty. Podzemních zdí pevnosti si ale nikdo nevšiml a znovu byly objeveny až v roce 1984. Proto dodnes stojí a lze je vidět mimo jiné v křídle Sully Louvru. Pevnost zabírala asi ¼ křídla Sully a jeho přilehlého nádvoří. To nám znovu ukazuje neuvěřitelné rozměry Louvru.
Svoboda vede lid na barikády | Unsplash: Jean Carlo Emer Svoboda vede lid na barikády (1830)
‘Svoboda vede lid na barikády’ od Eugèna Delacroixe měla skutečně silný dopad na kulturu a inspirovala Victora Huga k napsání ‘Bídníků’. Revoluční atmosféra a zobrazení svobody a povstání v Delacroixově obraze se odrážejí v tématech a náladě ‘Bídníků’. Propojení umění a hudby ukazuje, jak významné je Delacroixovo dílo pro uměleckou inspiraci a jak může působit napříč různými tvůrčími médii.
Hlavní postavou obrazu je sama Svoboda. Stala se tak slavnou, že se proměnila v národní symbol Francouzské republiky a jmenuje se ‘Marianne’. Objevuje se na mincích v hodnotě 1, 2 a 5 centů, na úředních dokumentech, na známkách, jako busta téměř v každé francouzské radnici a jako socha na mnoha náměstích.
Korunovace Napoleona (1807) | Wiki Commons: Jacques-Louis David/ Georges Rouget CC-BY SA 2.0 Korunovace Napoleona (1807)
Obraz je nejlepší pozorovat z odstupu, abys objevil všechny detaily. Jedna z postav na obraze je obzvlášť zajímavá. Na obraze můžeš najít i malířovu matku, která sleduje korunovaci ze středu spodního balkonu a zastupuje
Napoleonovu matku.
Napoleonova matka se korunovace nechtěla zúčastnit, protože neschvalovala manželství mezi
Josefinou,
Napoleonovou první ženou, a
Napoleonem.
Obraz byl vytvořen dvakrát, protože když se proslavil, někdo chtěl kopii. Víme, že originál je v
Louvru, protože malíř v první verzi udělal chybu. Tato chyba se postupně stává viditelnou a ukazuje nám, že
Napoleon původně stál o něco dál vzadu. Jeho ‘stín’ lze dnes na mramorové stěně matně rozeznat. Druhé provedení obrazu najdeš v
Zámek Versailles.
Mona Lisa v Louvru | Unsplash: The Free Birds Mona Lisa (1503)
V roce 1911 došlo k dnes nepředstavitelnému skandálu: ‘Mona Lisa’ byla ukradena za bílého dne. Italský řemeslník, který příležitostně pracoval v Louvru, si legendární obraz odnesl, aby ho vrátil do své vlasti, Itálie. Pachatel byl dopaden až v roce 1913. Z krádeže byl mimo jiné obviněn i Picasso. Obraz byl nalezen v kufru v hotelovém pokoji ve Florencii. Důvodem, proč se ‘Mona Lisa’ dala ukrást, byla její velikost. Řemeslník ji mohl snadno schovat do tašky a propašovat z muzea. Po krádeži se stala slavnou díky skandálu, protože každý chtěl vidět obraz, který byl ukraden.
Níké ze Samothráky | Unsplash: koutsou23 Venuše Mélská (2. století př. n. l.) a Níké ze Samothráky (přibližně 190 př. n. l.)
Od obou soch existuje několik římských kopií. Pro většinu návštěvníků a badatelů jsou ale nejzajímavější originály. U obou platí, že se na ně musíš dívat ze správného úhlu, aby socha ožila. ‘Venuši Mélskou’ nejlépe uvidíš z levé strany, z úhlu tří čtvrtin. Tak uvidíš pohyb jejího těla, který zepředu nevynikne. ‘Níké ze Samothráky’ je druhý řecký originál, který byl rozbit na více než 100 kusů. Nejlepší pohled je z vyvýšeniny napravo od sochy. Tak uvidíš, jak vítr proudí jejím oděvem.