Směnná smlouva
Katedrála sv. Štěpána získala pozemek, na němž byla postavena, až díky směnné smlouvě mezi rakouským markrabětem Leopoldem IV. a pasovským biskupem Reginmarem. Díky tomu mohl pasovský biskup vybudovat nový kostel na místě u okraje tehdejších hradeb starověkého města Vindobona. Stephansdom dostal jméno po svatém Štěpánovi, patronovi pasovské katedrály. Až do roku 1469 podléhala katedrála pasovské diecézi.
Stavba plná stylů
Původní kostel byl postaven v letech 1137-1147 a v následujících staletích procházel neustálými rozšířeními a obnovami. Chrám zažil několik požárů a vždy byl znovu vybudován, pokaždé přizpůsobený architektonickému stylu své doby. Proto dnes Katedrála sv. Štěpána ukazuje prvky pozdně románské i pozdně gotické architektury. Různé formy a stylové zlomy jsou dodnes patrné na profilech pilířů i figurální výzdobě. K nejstarším dochovaným částem patří Heidentürme, tedy Pohanské věže, a Riesentor, Obří brána. Gotická přestavba, zároveň nejrozsáhlejší, proběhla teprve za Habsburků. Za vévody Albrechta II. byl rozšířen chór a postavena jižní věž.
Umně uspořádané střešní tašky Katedrály sv. Štěpána | Foto: Flickr, Kurayba - CC-BY-SA 2.0 Proměna vyvolaná požárem
Katedrála sv. Štěpána byla původně zamýšlena jako farní kostel, v roce 1469 se však stala biskupským sídlem a v roce 1722 byla povýšena na metropolitní chrám. Přestože byla od začátku příliš velká pro tehdejší malé město, předpokládá se, že její povýšení na biskupské sídlo bylo plánováno už dříve. Za druhé světové války se katedrála stala obětí nešťastných okolností. Rabující lidé zapálili obchody naproti katedrále a kvůli nepříznivému větru se oheň rozšířil na střechu. Požár zničil velké části katedrály včetně střechy, severní věže, obřích varhan a zvonu Pummerin. Plameny zničily také chórové lavice, chórové varhany, císařskou oratoř a lektoriový kříž. Po válce začaly rozsáhlé renovační práce a Katedrála sv. Štěpána byla znovu otevřena v roce 1952. Od té doby se zde konají také pohřby významných rakouských osobností, naposledy Nikiho Laudy a vídeňského pomocného biskupa Helmuta Krätzla.
Jižní věž katedrály | Foto: Flickr, Paul Hudson - CC-BY-SA 2.0 Víš, že...
... katedrála měla už v 15. století věžní hodiny, podle nichž se řídily všechny hodiny ve městě? V roce 1861 byly odstraněny a dnes je můžeš obdivovat ve Vídeňském muzeu hodin.
... Katedrála sv. Štěpána má se svými 22 zvony největší zvonový soubor v Rakousku, který patří i k největším na světě? Zvony sv. Štěpána jsou rozděleny mezi jižní věž, severní Heidenturm a severní věž.
... nejslavnější a největší zvon katedrály se jmenuje „Pummerin“? Má průměr 314 cm a říká se mu také hlas Rakouska. Nachází se v severní věži, nejde však o původní zvon. Ten visel v jižní věži, ale během požáru katedrály v roce 1945 spadl a rozbil se. Nový Pummerin byl odlit v roce 1951 v Horním Rakousku, jedné ze spolkových zemí Rakouska, částečně ze starého materiálu, a v roce 1952 byl jako dar přivezen zpět do Vídně. Na rozdíl od ostatních zvonů se nejslavnější rakouský zvon rozeznívá jen při zvláštních příležitostech, například při přelomu roku.
Nejvyšší věže katedrály
Jižní věž Katedrály sv. Štěpána, kterou Vídeňané láskyplně nazývají „Steffl“, se tyčí vysoko nad střechami Vídně. Základní kámen byl položen v roce 1359 a jižní věž byla dokončena v roce 1433. Dříve sloužila jako hláska pro pozorování požárů. Více než 343 schodů vede do Türmerstube, odkud se dnes otevírá fantastický výhled na město. Po svém dokončení byla jižní věž se svou výškou 136,44 m 50 let nejvyšší volně stojící stavbou světa a údajně nesměla být překonána. Nachází se zde hlavní zvonový soubor sv. Štěpána, který tvoří celkem 11 zvonů. Nahoře ve špici jižní věže visí ještě dva další zvony.
V severní věži jsou tři zvony včetně nejslavnějšího Pummerinu. Dalších šest zvonů visí v severní Heidenturm. Na severní věž se dostaneš pěšky i výtahem, ve srovnání s jižní věží je však vysoká jen 68 m. Říká se, že zůstala nedokončená kvůli hospodářským potížím na konci středověku, blížící se turecké hrozbě a především kvůli velkému náboženskému převratu známému jako reformace. Nebo se za tím skrývá ještě jiný příběh?
Pakt s ďáblem
Kdykoli si Vídeňané dříve nedokázali nějaký jev vysvětlit, mohl za něj ďábel, stejně jako u nikdy nedokončené severní věže. Podle staré legendy tehdy městská rada hledala nového stavitele, který by urychlil dokončení Katedrály sv. Štěpána. Stavitel a architekt Hans Puchsbaum v tom viděl příležitost požádat o ruku zámožné dcery tehdejšího stavitele katedrály Petera Prachatitze, do níž byl beznadějně zamilovaný. Mistr slíbil Puchsbaumovi, že mu Marii dá za ženu, pokud dokáže dokončit druhou věž Katedrály sv. Štěpána během jediného roku, tedy v nepředstavitelně rekordním čase. Když se však objevily potíže, uzavřel pakt s ďáblem. Ďábel mu slíbil pomoc pod podmínkou, že Puchsbaum během stavby nevysloví jméno Boha, Panny Marie ani žádného jiného světce. Když si jednou Maria Puchsbauma na stavbě nevšimla a on zavolal její jméno, severní věž se zřítila a pohřbila ho pod troskami.