Více než 500 obrazů a kreseb
Van Goghovo muzeum v Amsterdamu má největší sbírku děl Van Gogha na světě, čítající více než 500 prací. Můžeš sledovat, jak původně jednoduché pojetí postav v obrazech během umělcových tvůrčích fází ožívalo. Pod vlivem svého slavného učitele Constanta Cornelise Huijsmansa se Van Gogh zpočátku věnoval temným obrazům, často zobrazujícím venkovský život, například obrazu Jedlíci brambor. Když se přestěhoval do Paříže, setkal se s impresionismem, díky němuž se jeho motivy staly rozmanitější a barevnější. Vrcholu kontrastní malby dosáhl, když maloval venku v „Ateliérech jihu“. Jeho spontánní obrazy měly vyjadřovat vitalitu, intenzitu a bezprostřednost.
Van Goghův životní příběh
Prostřednictvím množství děl a dopisů, které muzeum vystavuje, se vydáš na cestu strachem, utrpením, láskou a nadějí. Van Gogh vyrůstal v chudých venkovských podmínkách v Holandsku a už od dětství byl velmi zbožný. Sleduješ jeho vývoj od obchodníka přes učitele a kazatele až k malíři. Pro jeho vzdělání byl zvlášť důležitý Institut Viléma II. v Tilburgu, kde v letech 1866 až 1868 docházel na hodiny kreslení a umění, a obchod s uměním Goupil & Cie, který částečně vedl jeho strýc Cent.
Van Goghův autoportrét (1889) | Foto: Unsplash, Jean Carlo Emer Cesta utrpení
Díky znalostem nashromážděným jako obchodník s uměním u Goupil & Cie se Van Gogh často dostával do sporů s jinými umělci, což ho nechávalo působit arogantně. Teprve v roce 1880 se rozhodl stát umělcem, nikdy však nebyl spokojený se svými díly ani se svou existencí. V roce 1882 se zamiloval do prostitutky Clasiny Marie Hoornik (známé také jako Sien Hoornik), kterou jeho rodina nepřijala. S finanční podporou bratra Thea van Gogha pro ni a její dvě děti vytvořil domov. Už o rok později se s nevěrnou Sien rozešel a věnoval jí obraz „Sorrow“. Od té chvíle vkládal naději do toho, že se stane úspěšným umělcem.
Obraz "Ložnice v Arles" (1888) | Foto: Unsplash, Jean Carlo Emer Žlutý dům
Při hledání zářivých barev a se snem založit umělecký klub se Vincent van Gogh v únoru 1888 přestěhoval z Paříže do Arles. Tam si pronajal žlutý dům, který se měl stát místem tvorby pro jeho přátele umělce, například Émila Bernarda a Paula Gauguina. Tady Van Gogh propadl tvůrčímu zápalu a vytvořil 187 obrazů; některé zachycovaly žlutý dům a měly zdobit jeho stěny. V říjnu 1888 se Paul Gauguin nastěhoval k Van Goghovi do „Ateliéru jihu“.
Van Goghovo chybějící ucho
Kvůli rozdílným představám o umění se Van Gogh občas hádal s Gauguinem. Když Paul Gauguin už nedokázal snášet jeho výkyvy nálad, chtěl se v prosinci 1888 vrátit do Paříže. V afektu mu měl Vincent van Gogh údajně vyhrožovat a poté si břitvou uříznout vlastní ucho. Následně byl převezen do psychiatrického ústavu v Saint-Rémy-de-Provence, kde až do května 1890 dál maloval a vytvořil 150 obrazů, včetně „Kvetoucí mandloně“, „Hvězdné noci“ a „Kosatců“.
Pozdní sláva
Po zotavení žil v Auvers-sur-Oise u Paříže, v období, které bylo podle jeho dopisů poznamenáno 'smutkem a osamělostí', přestože měl nablízku bratra Thea van Gogha a lékaře a milovníka umění Paula Gacheta. Dne 27. července opustil hostinec Ravoux, aby jako obvykle maloval venku. Vrátil se však zraněný; předpokládá se, že se chtěl zastřelit. Po několika hodinách boje zemřel 29. července 1890 za přítomnosti svého bratra. Až po jeho smrti získalo celé dílo Van Gogha širší uznání: retrospektiva v roce 1901 a vydání jeho dopisů v roce 1914 upevnily jeho postavení jako jednoho z nejznámějších jmen světa umění.