Historie vzniku
Palác Topkapı byl postaven v roce 1459 na příkaz Mehmeda II., krátce po dobytí Konstantinopole. Protože byl starý palác v Konstantinopoli zničen, bylo potřeba nové sídlo. Vedle soukromých komnat sultána tu našly místo také správní kanceláře a další úředníci. Süleyman I. rozšířil Palác Topkapı i Harém v letech 1520 až 1560, aby vyjádřil moc Osmanské říše. Dalším názvem paláce je Serail Topkapı, protože tu nežila jen sultánova rodina, ale také jeho konkubíny.
Vývoj až do zániku říše
V 17. století palác ztrácel význam, protože sultáni trávili stále více času v jiných svých palácích. Nakonec se v roce 1856 za vlády Abdülmecida I. celý dvůr přesunul do Paláce Dolmabahçe. Po konci Osmanské říše byl Palác Topkapı v roce 1924 přeměněn na palácové muzeum.
Na čtvrtém nádvoří paláce | Foto: Unsplash, Meriç Dağlı Největší zajímavosti Paláce Topkapı
Už samotná architektura paláce mluví za vše: čtyři nádvoří, raná osmanská architektura s mozaikami a nástěnnými malbami a působivé zahrady. Císařská rada zasedala v sále s pozoruhodnou kupolí. Trůnní sál, kde se velkovezír setkával se sultánem při čtení dekretů a přijímání zahraničních vyslanců, a Bagdádský pavilon s výhledem na Bospor patří k dalším hlavním bodům návštěvy.
Nádherně zdobený Harém | Foto: Unsplash, Mert Kahveci Bohatě zdobený harém návštěvníky vtahuje
Mezi návštěvníky patří Harém k nejoblíbenějším částem paláce. Žily tam ženy z vládnoucí rodiny včetně konkubín, které hlídali eunuchové. V Harému najdeš soukromá nádvoří, apartmány, lázně (Hammamat), soukromé pokoje a malou mešitu.
Působivá sbírka relikvií
Sbírka relikvií zahrnuje předměty shromážděné osmanskými vládci, mezi nimi Prorokův zub, Davidův meč a Mojžíšovu hůl. Palácový komplex ukrývá také někdejší druhý největší kostel Byzantské říše po Hagia Sophia: Hagia Irene, který nebyl nikdy přeměněn na mešitu, ale Osmané jej využívali jako zbrojnici a později jako muzeum vojenské historie.