Lesk Athén
V roce 448 př. n. l., kdy se Athény staly centrem helénského světa, získaly moc a bohatství. Stavby, které jsou viditelné dodnes, představují výsledek vítězství nad Peršany a zároveň symbolizují moc Athén nad Délským spolkem městských států. Dřívější budovy na Akropoli zničil požár, když Peršané v roce 480 př. n. l. vyplenili Athény. Nově vztyčené chrámy měly sloužit jako forma propagandy, která vysílala poselství zbytku antického světa. Patří k nim Parthenón, Erechteion, Propyleje a chrám Athény Niké. Právě na tomto kopci se zrodily demokracie, filozofie, divadlo i svoboda projevu a slova.
Chrám Athény Niké
Chrám Athény Niké je prvním jónským chrámem na Akropoli; většina ostatních je postavena v dórském stylu. Byl vybudován po vojenských vítězstvích na počest Athény Niké, bohyně vítězství. Stavba chrámu byla dokončena v roce 425 př. n. l.; ve srovnání s ostatními chrámy na Akropoli působí subtilně a půvabně. K hlavním prvkům patří sochařský vlys a balustrády s bohyněmi vítězství.
Parthenón | Unsplash: Spencer Davis Parthenón
Ústřední a nejvýraznější stavba Akropole je pro většinu návštěvníků i hlavním lákadlem. Parthenón je největší chrám řeckých dějin, byl postaven v 5. století př. n. l. a zasvěcen Athéně, patronce města. V průběhu času byl Parthenón často poškozován a využíván k jiným účelům: nejprve jako kostel a později jako mešita. Uvnitř impozantní stavby kdysi stála slonovinová socha bohyně Athény zdobená zlatem. Stejně jako jiné sochy bohyně byla v roce 465 n. l. převezena do Konstantinopole a v roce 1203 ji zničili rozhněvaní křesťané.
Erechteion | Unsplash: Kieran Everett Erechteion
Chrám Erechteion byl postaven mezi lety 420 a 406 př. n. l. a je nejasymetričtější stavbou starověkého Řecka. Ústřední částí je naos zdobený 6 m vysokými sloupy. Největším lákadlem je portikus karyatid, nesený šesti velkými ženskými postavami, dívkami z Karyai, karyatidami. Figury jsou však jen repliky; pět originálů je v Muzeu Akropole a jeden v British Museum. Chrám uchovával důležité relikvie města: stopy Poseidonova trojzubce, slaný pramen, který vytvořil ve sporu s Athénou, a hrob legendárního krále Kekropa I. Chrám Erechteion byl také přeměněn na kostel, sídlo vlády a harém.
Propyleje
Propyleje tvoří nedokončenou vstupní stavbu z 5. století př. n. l., která sloužila jednak jako přístup k posvátným místům Akropole, jednak jako obrazárna. Ve 13. století n. l. byly přeměněny na knížecí rezidenci a velitelské stanoviště. Jde o první stavbu, v níž se spojily dva architektonické styly, jónský a dórský. Vstupní budova s mramorovými sloupy vysokými 8 až 10 m je nejkomplexnější a nejvýznamnější sloupovou konstrukcí svého druhu. Dnes se zde nachází Beuléova brána, současný východ z Akropole.
Pevnostní zeď
Pevnostní zeď, známá jako Pelargikon neboli pelasgická zeď, byla vztyčena k obraně ve 13. století př. n. l. Když se Athény staly demokracií, chrámový vrch se dále rozvíjel a ztratil původní funkci. V době Thúkydida měla být zeď několik metrů vysoká, dnes je však viditelný jen svah, protože základ původní zdi leží pod úrovní dnešního kopce.
Odeon Heroda Attika | Unsplash: Jim Niakaris Odeon Heroda Attika
Odeon Heroda Attika byl postaven kolem roku 161 n. l. Herodem Attikem na památku jeho manželky. Divadlo má půlkruhový tvar a průměr 76 m. Tehdy mohlo pojmout až 5000 lidí. Dnes se divadlo stále využívá v rámci Athénského festivalu, tedy Hellenic Festival.
Restaurátorské práce na Parthenónu | Unsplash: sfmmy Restaurování
Od 80. let 20. století se provádějí jen nezbytné výkopové práce, aby bylo možné památku citlivě restaurovat. K tomu se používají teoretické a vědecky podložené metody návrhu, které mají obnovit původně zamýšlený charakter. Používají se také jen nástroje a techniky podobné těm tehdejším. Navíc se, stejně jako dříve, pro restaurátorské práce těží mramor z hory Penteli. Restaurování financuje řecká vláda a EU.
Nové Muzeum Akropole
Od roku 2009 je možné navštívit
Muzeum Akropole na úpatí kopce. Navrhl ho architekt
Bernard Tschumi a zahrnuje většinu získaných archeologických nálezů, například sochy. Uvidíš zde mimo jiné originální sochy karyatid z
Erechteionu, některé figury ze štítu a další vlysy. Některé sochy, které v 19. století odvezl do
Londýna lord Elgin, se však dodnes nacházejí také v
British Museum.